Po terapii - zpětná vazba od maminky

dcery se specifickými potřebami

Dobrý den, Káťo,

moc vás zdravím. Tak shrnutí: došlo k několika zásadním změnám. Ještě ten den, i následující den po odjezdu od vás, jsme doma stěhovali skříně, takže jsem měla opravdu velký energetický výdej. Zároveň už hned druhý den bylo cítit, že je něco jinak.

Především to pojmenovala moje starší dcera, která mi večer před usínáním řekla: "Maminko, ty jsi byla u nějaké paní," přestože o tom nemohla vědět. A dodala, že neví, jak to říct, ale že něco je jinak.

Další věc byla, že od rána následujícího dne po našem setkání se mi začalo stávat, že mi bylo mnohem lehčeji a smířlivěji se vším tím děním okolo početí. Neslo se to i do komunikace – jak u mě v práci, tak obecně. Jakoby se moje nastavení posunulo k větší lehkosti, s menší vnitřní zátěží. S takovou plnější lehkostí bytí.

Musím říct, že celý ten týden byl výrazně lehčí a celkově příjemnější i po tělesné stránce. Všechno prostě nějak je a já už to dál nerozebírám, nepřemýšlím nad tím do hloubky a není tam pocit trápení. Ano, objevilo se trochu stažení mezi lopatkami, spíš jako únava těla, místy intenzivnější, ale bylo to i v kontextu toho, že první týden byl opravdu fyzicky náročný – měla jsem hned tři celodenní směny za sebou.

Zásadní změnou také je, že si toho všimli i druzí. Poznala to například i logopedka při konzultaci – hned na první dobrou, když jsme se pozdravily, řekla: "Tobě je něco jinak. Vidím, že se u tebe pohnuly ledy." A po vysvětlení našeho setkání a popisu reakcí dcery se dokonce rozplakala, protože byla opravdu dojatá. Říkala, že je ohromné, jak dokážeme jako rodiče pracovat se speciálním dítětem až v tak hlubokých vrstvách. M. se začala více i snažit ve škole, měla hned několik napsaných pochval. To do té doby nikdy nebylo v takové intenzitě.

Opravdu musím říct, že je mi lehčeji. Už necítím tu nervozitu. A především došlo ke změně v citové vazbě – to, co jsme popisovaly: Moje dítě mi začalo vonět, jako to miminko v porodnici.

Myslím si, že se určitě ještě uvidíme. Nedokážu teď říct kdy, ale cítím, že bude potřeba do toho jít ještě jednou, možná to v sobě víc upevnit, aby to nezůstalo jen u první zkušenosti, která pro mě už teď znamená velký pocit vysvobození. Přijde mi ale, že ještě bude potřeba ty bloky dál upevnit, nebo spíš postupně rozmělnit ty, které se projevují v té mužské energii

Jsem i moc ráda a hřeje mě ještě vaše přijetí a otevřenost na začátku před terapií. To pro mě hodně znamená. Myslím na vás a držím palce.