Stejný start - různý cíl

Pracovala jsem s klientkou, kterou bolelo koleno. Myslela si, že za tou bolestí bude vztah s jedním z rodičů, který v té době nebyl úplně v pořádku. Hledaly jsme, která situace ji "dostává do kolen". Abychom se vyhnuly různým našim představám, co za tím asi tak bude, soustředily jsme se jen na bolest samotnou, na její intenzitu a na to, jako "co" to v koleně vypadá. Dostaly jsme se k velkému vzteku na kolegyni z práce (bylo to v minulosti, už spolu nepracovaly), zpracovávaly jsme konkrétní situace. Po terapii přišla v dalších dnech úleva. Je možné, že by doopravdy ještě po dopracování vzteku na kolegyni byl na řadě vztah s matkou nebo otcem, ale tím nebylo možné začít, dokud jsme "neuklidily" cestu. Určitě v tomto případě nebylo "vše hotovo", protože se po týdnech bolest vrátila. Jednalo se o jednu terapii bez následné kontroly. Není možné predikovat, co by bylo - kdyby bylo.

Ovšem mne samotnou pár týdnů na to začalo bolet koleno. A ejhle, říkám si, co "dostává do kolen" mne? A bylo to úplně jinak. U sebe jsem si musela porovnat vztahy, kdy já se cítím na kolenou, kdy se doprošuji u ostatních něčeho, co nedostávám a chtěla bych, kdy toužím dostat pozornost, lásku, čas. 

Dva lidi, bolest na stejném místě, ale naprosto odlišné "zdroje" bolesti. O tom to je. Každé tělo je nejlepším učitelem pro toho konkrétního člověka. Pro ostatní je jen ukazatelem, aby i svoje problémy řešili, začali si jich všímat. Nelze postup kopírovat, pokaždé je to jiné.